Diagnosticko-intervenční proces v MŠ

Diagnosticko-intervenční proces je součástí edukace v MŠ – viz RVP (Rámcový vzdělávací plán).

Mateřská škola byla v letech 2017 – 2020 zapojena do projektu Klokanovy školky a stala se Centrem kolegiální podpory pro Královéhradecký kraj

(realizátor projektu: Lužánky – středisko volného času v Brně). Cílem projektubylo posilovat kompetence učitelů v pedagogické diagnostice. Účastí v projektu MŠ získala ucelený systém diagnostiky dítěte předškolního věku. 

Každá třída disponuje knihou Diagnostika dítěte předškolního věku, jejíž součástí je intervenční materiál (úkoly určené k laminaci) i záznamové archy, které obsahují vývojové škály diagnostikovaných oblastí. K dispozici jsou i materiály z Klokanova kufru a Soubor pracovních listů projektu KLOKANOVY ŠKOLKY.

Do diagnosticko-intervenčního procesu je zapojen celý pedagogický tým třídy (učitelé, asistenti pedagoga).

Chceme-li se podílet na uspokojování potřeb dítěte a aktivně zasahovat do jeho rozvoje, je nezbytné se v těchto potřebách a možnostech nejprve orientovat.

Všeobecná doporučení a zvyklostně nabízené činnosti (zejména u dětí, u nichž se některé z oblastí rozvíjí pozvolněji), se ukazují jako neúčinné, mnohdy i poškozující.

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

„Vzdělávání je důsledně vázáno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně vzdělávacích potřeb speciálních. Každému dítěti je poskytnuta pomoc a podpora v míře, kterou individuálně potřebuje, a v kvalitě, která mu vyhovuje. Proto je nutné, aby vzdělávací působení učitele vycházelo z pedagogické diagnostiky – z pozorování a uvědomění si individuálních potřeb a zájmů dítěte, ze znalosti aktuálního stavu jeho vývoje, konkrétní životní a sociální situace, pravidelného sledování jeho vývoje a vzdělávacích pokroků. Jen tak je možno zajistit, aby pedagogické aktivity probíhaly v rozsahu potřeb jednotlivých dětí, aby každé dítě bylo stimulováno, byla podporována jeho poznávací motivace. Dítě se tak prostřednictvím vzdělávacích aktivit postupně rozvíjí v základních dovednostech (motorických, poznávacích ad.) vzhledem ke svým optimálním možnostem tak, aby docílilo úspěchu, který je jeho okolím oceněn a samo se cítilo úspěšné.“

Pozorování – cílevědomé, soustavné a plánovité vnímání jevů a procesů, které směřuje k odhalení podstatných souvislostí a vztahů sledované skutečnosti.

Pozorování by mělo splňovat několik podmínek:

• být přesně organizované
• probíhat podle stanoveného plánu
• pozorované jevy a procesy musí být přesně registrované
• závěr procesu pozorování tvoří analýza pozorovaných údajů

Jak poznám/poznávám potřeby a možnosti jednotlivých dětí?

Jak poskytuji míru podpory, kterou dítě potřebuje?

Co rozumíme pojmem pozorování?

Jak poznám aktuální stav vývoje dítěte?

Jak vyhodnocuji vzdělávací pokroky?

VÝCHODISKEM při řešení těchto otázek je SYSTÉM PÉČE, který umožní:

Systém péče, který umožní dítě poznat, vycházet z toho, jaké dítě je, co už umí a zná, stanovit si výchozí bod společné cesty, a následně zvolit pro dítě potřebné podněty. Chceme-li se podílet na uspokojování potřeb dítěte a aktivně zasahovat do jeho rozvoje, je nezbytné se v těchto potřebách a možnostech nejprve orientovat.

Diagnostika jako součást stimulace a intervence (diagnosticko-intervenční systém)

Diagnostika není cílem, je prostředkem k poznání dítěte, úrovně vývoje jednotlivých schopností, dovedností a vědomostí.

Diagnostika je východiskem a součástí stimulace, intervence.

Diagnostika je nutnou součástí intervence (stimulace)

Vývoj dítěte má vzájemnou propojenost, určitou časovost a posloupnost

Sledované oblasti

• somatický vývoj a zdravotní stav
• úroveň vyspělosti kognitivních a motorických funkcí o motoriky, grafomotoriky o zrakového vnímání a paměti o sluchového vnímání a paměti o vnímání prostoru o vnímání času o základních matematických představ o řeči (myšlení)
• úroveň práceschopnosti (pracovní předpoklady, návyky)
• úroveň zralosti osobnosti (emocionálně-sociální) o komunikaci (verbální i neverbální) o přiměřené reagování na nové situace o adaptování se na nové prostředí o porozumění vlastním pocitům a sebeovládání o porozumění emocím a chování druhých lidí o objektivní sebepojetí, sebehodnocení, sebedůvěru o schopnost pracovat s ostatními, spolupracovat

Diagnosticko-intervenční proces

Hledání způsobů, postupů, možností, za jakých dítě daný úkol zvládne natolik, že může postoupit na další vývojový stupeň obtížnosti, dojde u něho k posunu z výchozího do následujícího bodu.

Jak se dítě učí? (způsob myšlení, motivace)

Jaké podmínky a podporu k učení potřebuje? (co dítě potřebuje od dospělé osoby, jaká bude využita dopomoc)

Jak rychle se učí? (dodržet časovost, posloupnost – nespěchat)

Učení je komplexní jev, kterého se účastní ne jednotlivé oblasti odděleně, ale všechny zároveň, i když v rozličné intenzitě.

Diagnostika dítěte předškolního věku (kniha)

Kniha Diagnostika dítěte předškolního věku s podrobnými popisy jednotlivých oblastí vývoje a náměty na další rozvoj dítěte. Součástí jsou záznamové archy pro diagnostiku a hodnocení schopností.

Klokanův kufr

Klokanův kufr je soubor didaktických pomůcek, které naučí dítě vše, co potřebuje umět před nástupem do školy. Díky svému komplexnímu pojetí pomáhá diagnostikovat, co dítě skutečně umí a zvládá, odhaluje jeho silné stránky, které posiluje, a identifikuje případné slabé stránky, s nimiž dále pracuje a nachází řešení.

Obsah kufru je rozdělen do 10 tematických oblastí vývoje dítěte:

• zrakové vnímání a paměť
• motorika, grafomotorika, kresba
• sluchové vnímání a paměť
• řeč
• základní matematické představy
• orientace v čase
• orientace v prostoru
• sebeobsluha a samostatnost
• hra
• sociální chování

Klokanovy kapsy

Na diagnostický soubor Klokanův kufr navazuje sada metodických pomůcek Klokanovy kapsy. V šesti kartonových krabicích najdete pomůcky, které přispívají celkovému rozvoji dítěte, jeho technických schopností a logického myšlení v oblasti:

• zrakové analýzy a syntézy
• zrakové diferenciace
• prostorové orientace
• matematických představ

Klokanův kufr a Klokanovy kapsy

Shrnutí:

Diagnostiku dítěte provádíme průběžně během nabízených výchovně vzdělávacích činností. Výsledky pozorování zapisujeme buď přímo do záznamových archů, nebo na papír vložený v třídní knize, ze kterého nejpozději na konci měsíce údaje přepisujeme do záznamových archů. Zápisy do záznamových archů opatříme aktuálním datem (měsíc/rok), kdy diagnostika probíhala, záznam pro danou oblast odlišíme barevně.

V případě, že jsou některé oblasti u dítěte vlivem diagnózy natolik oslabeny, že není možné je touto formou diagnostikovat, uvedeme tuto skutečnost do záznamového archu a tímto způsobem dítě nediagnostikujeme. Na danou oslabenou oblast (oblasti) se zaměříme v IVP nebo Plánu pedagogické podpory (PLPP), kde podrobně popíšeme aktuální stav dítěte a plán jeho rozvoje v dané oblasti. Př.: typickým příkladem jsou oblasti: ŘEČ, SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI a HRA u dětí s PAS.

Realizaci diagnosticko-intervenční procesu zapisujeme do třídní knihy – do poznámek k danému dni, ve kterém byla diagnostika realizována. Vyhodnocení diagnostiky průběžné, dílčí se objeví v hodnocení týdenních plánů v TVP, závěrečné vyhodnocení diagnostiky se provádí v únoru a červnu a je podkladem pro pololetní a závěrečná hodnocení dětí, pro aktualizaci a hodnocení Individuálního vzdělávacího plánu (IVP) a Plán pedagogické podpory (PLPP).

Další možností, jak provádět diagnostiku je zařadit týdenní (čtrnáctidenní) plán zacílený na diagnosticko-intervenční proces v rámci doplňujícího programu Předškolák (viz ŠVP MŠ) – rozvoj dovedností u dětí probíhá s využitím diagnosticko-intervenčních materiálů (kniha Diagnostika dítěte předškolního věku, Klokanův kufr, Klokanovy kapsy, Soubor pracovních listů projektu Klokanovy školky) a dalších didaktických pomůcek a materiálů.

Vypracovala: Mgr. Renáta Bašová